Adam Mickiewicz

Literatura / Biografie / Dramatici / Poezie / Publicistika

[Mikjevič], *24.12.1798 – †26.11.1855, polský básník, dramatik a publicista. V roce 1820 zahájil Ódou na mladost romantickou éru polské literatury. V Baladách a romancích navázal na folklórní prvky. Brilantní forma a působivé obrazy charakterizují cykly sonetů (Znělky milostné, Krymské sonety). Boj za svobodu a samostatnost je námětem poém (básnických povídek) Gražina a Konrád Wallenrod. Nejpalčivější problémy života osobního i veřejného v době kolem povstání 1830 byly svrchovaně uměleckou formou zobrazeny ve faustovském, metafyzickém dramatu Dziady. V roce 1834 vyšel rozsáhlý národní epos Pan Tadeáš, který na tradičním motivu sporu dvou šlechtických rodů podává barvitý obraz života na venkově v době autorova mládí. Mickiewiczovi se zde podařilo provést syntézu klasicistních prvků s romantickými a vytvořit vrcholné dílo polské literatury. Jeho přednášky o slovanských literaturách přispívaly k osvobozeneckému boji. V roce 1849 vydával v Paříži časopis Tribune des peuples (Tribuna národů). Působivé obsahem i formou jsou Knihy národa polského a poutnictva polského. Mickiewicz měl značný vliv i na českou literaturu, zejména v 19. století Mickiewiczovo dílo do češtiny překládali například J. Vrchlický, J. V. Sládek, E. Krásnohorská, F. Halas, V. Holan.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 12. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Aleksander Zelwerowicz, Antoni Edward Odyniec, filomaté, František Halas, gawęda, Ivan Jakovyč Franko, Jaroslav Vrchlický, Józef Bohdan Zaleski, Juliusz Słowacki, Juraj Kello-Petruškin, Karel Havlíček Borovský, Legion Mickiewicza, májovci, Pavol Hviezdoslav, polská literatura, polské výtvarné umění, romantismus, slavistika, Stanisław Trembecki, Stanistaw Koźmian, Stefan Garczyński, Václav Svatopluk Štulc, Wacfaw Kubacki.