afekt

Psychologie

[Latina], affectus – krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je abreakcí náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému (radost, žal, vztek, hnus, stud), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázena změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příiemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzívních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 5. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: abreakce, afektová teorie, charakter, Henri Piéron, jednání, moral insanity, nenávist, stud, vášeň.