akutní schvácení kopyt

Laminitis acuta – onemocnění kopytní škáry, označované jako schvácení kopyt postihuje obvykle párově převážně kopyta hrudních nebo též pánevních končetin, někdy i všechny čtyři končetiny. Onemocnění se vyskytuje u koní všech plemen a obou pohlaví. Zvlášť často se vyskytuje u poníků, protože se v krmení a držení těchto malých koní dělají těžké chyby. Rozdělení na traumaticko-mechanické a chemicko-toxické příčiny není přesné, protože schvácení vždy předcházejí poruchy, které souvisí nepřímo nebo přímo s krmivem, kvantitou příjmu krmiva a s poruchami zažívání. Schvácení vzniká i při nadměrném překrmení energeticky bohatým krmivem a jeho nedostatečným spalováním při nedostatku fyzické práce, po intoxikaci léky, v průběhu infekčních nemocí nebo po jejich odeznění nebo při jiných nemocech, při nichž do krevního oběhu pronikají toxiny látkové výměny (kolika, zadržení lůžka aj.). Jsou to produkty rozpadu bílkovin, které se v případě akutního onemocnění zjišťují v krvi, protože je játra zřejmě nemohou v dostatečné míře transformovat a vylučovat. Přes mnohostranný výzkum v posledních letech se ještě nedospělo k jednotnému názoru na patogenezi této celkové nemoci projevující se na kopytě. Ihned po vzniku nemoci zjištěná zvýšená teplota v rohovém pouzdru spočívá ve zvýšeném přívodu krve arteriovenózními zkraty. Uvolněná tekutina z kapilár ihned rozrušuje spojení mezi lístky škáry a lístky rohoviny, proto se uvolní závěsný aparát kopytní kosti, která pak může na končetině vysunuté dopředu váhou těla klesat a točit se směrem k chodidlu. Při této změně polohy tlačí přední část okraje kopytní kosti na chodidlovou škáru. Ze strany chodidlové škáry může vzniknout tlaková nekróza s perforací chodidla. Příznaky akutního schvácení kopyt se projevují poruchami celkového zdravotního stavu a místními příznaky onemocnění. K prvně jmenovanému náleží zvýšení tělesné teploty, frekvence tepu a dechu, pocení, nechutenství a příznaky neklidu, které se mohou podobat počínající kolice. Nejnápadnější je postavení končetin a silné kulhání. Ve stoje v klidu vystavuje postižený kůň nemocné hrudní končetiny dopředu a pánevní současně podsouvá pod tělo. Při velmi ztíženém pohybu v kroku dochází k typickému nastupování na patky s přenášením těžiště těla na pánevní končetiny. Zvířata s onemocněním všech čtyř končetin se zpravidla vůbec nepohnou z místa a uléhají. Když jsou akutním schvácením postiženy pánevní končetiny, k jejich odlehčení se přenáší těžiště těla na končetiny hrudní.