Alexej German

*20.7.1938 (Leningrad, Sovětský svaz) – †21.2.2013 (Petrohrad, Rusko), vlastním jménem Alexej Jurijevič German, ruský (sovětský) filmový režisér, scenárista a příležitostný herec. Byl synem spisovatele Jurije Germana (1910–1967) a jako dítě přežil blokádu Leningradu. Vystudoval režijní fakultu Leningradského divadelního, hudebního a filmového institutu (1960) v ročníku Grigorije Kozinceva. Poté pracoval jako asistent režie v lenigradském Velkém dramatickém divadle M. Gorkého, odkud přešel jako pomocný režisér do Lenfilmu. Jako režisér debutoval v roce 1967 společně s Grigorijem Aronovem snímkem Seďmoj sputnik (Případ generála Antonova). Kvůli novátorským postupům i příliš odvážným interpretacím některých zpracovávaných témat měl potíže s uvedením svých prvních filmů – např. na motivy otcovy povídky natočený válečný snímek Operace šťastný nový rok (1971) se dostal do kin s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem. Uvedení dalšího snímku podle otcových próz Můj přítel Ivan Lapšin (1982) bylo pozastaveno na tři roky (film byl nakonec oceněn na MFF v Locarnu). V roce 1990 založil Studio prvního a experimentálního filmu (SPIEF) a o rok později zahájil práce na filmu Chrustaljove, vůz! Na několika filmech jiných režisérů se podílel jako spoluproducent, v několika snímcích se objevil jako herec. Často s ním spolupracovala jeho manželka, scenáristka Svetlana Karmalita (1940). Jejich syn Alexej German ml. (*1976) je rovněž filmařem. Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): přepis povídky Borise Lavreněva Případ generála Antonova (1967, spol. režie), psychologické válečné drama na motivy povídky režisérova otce Operace Šťastný nový rok (1971; v kinech bylo uvedeno až v roce 1985 pod názvem Prověrka osudem), válečné melodrama, jehož realizaci pomohl Germanovi prosadit spisovatel Konstantin Simonov, 20 dnů bez války (1976), drama Sergej Ivanovič odchází do penze (1980, herec), televizní film Soukromý život ředitele (1981, herec), drama o osudech velitele bezpečnostního sboru na ruském venkově v polovině 30. let podle próz režisérova otce Můj přítel Ivan Lapšin (1982; Bronzový leopard a Cena FIPRESCI na MFF v Locarnu 1986), originální umělecká reminiscence na období stalinismu a alegorická výpověď o povaze ruské společnosti a politiky obecně Chrustaljove, vůz! (1998, + spol. na scénáři; ruské výroční ceny Nika a Ceny ruské filmové kritiky za nejlepší film a nejlepší režii), drama Uplynulý čas (1989, herec), adaptace románu Franze Kafky Zámek (1994, herec), sci-fi podle literární předlohy bratrů Strugackých Je těžké být bohem (2013).