arcikancléř

[Řečtina + latina], titul užívaný ve středověké římsko-německé říši a ve Francii pro úředníka stojícího v čele císařské či královské kanceláře. Od 2. poloviny 10. století se úřad v římsko-německé říši stal titulárním, byl rozdělen pro Itálii (arcibiskup kolínský), Německo (arcibiskup mohučský) a pro Burgundsko (arcibiskup trevírský); vlastní agendu říšské kanceláře obstarával kancléř. Ve francouzském království od začátku 12. století vykonával titulárně funkci arcikancléře arcibiskup remešský.