Bádensko

Historické území v jihozápadním Německu; od sklonku 11.století markrabství, založené Hermannem (†1074) z rodu Záhringů, markrabětem veronským. Centrem Bádenska byl hrad Baden (dnešní Baden-Baden). Hermann, †4.10.1250, od roku 1248 manžel Gertrudy Babenberské, získal rakouské vévodství; jeho syn Friedrich, †29.10.1268, zprvu vychováván na dvoře Přemysla II. Otakara, vyhlásil 1261 své nároky na babenberské dědictví, popraven v Neapoli společně s Konradinem po neúspěšném tažení do Itálie. V roce 1535 rozdělila markrabata zemi na protestantský Beden-Durlach a katolický Beden-Beden. Od roku 1771 opět jednotné Bádensko (hlavním městem Karlsruhe), od roku 1803 kurfiřství a od roku 1806 velkovévodství. Za napoleonských válek spojenec Francie (spříznění dynastie s rodem Beauharnais, zavedení pokrokových reforem), roku 1818 obdrželo jako první německý stát ústavu. Roku 1849 proběhlo revoluční hnutí (bádensko-falcká revoluce), potlačené pruským vojskem. Liberální reformy roku 1860; od roku 1871 bylo součástí něm. císařství, roku 1918 sesazena vládnoucí dynastie, roku 1945 rozděleno mezi francouzskou a americkou okupační zónu (ve francii konstituována země Badensko, v ameramerice Württembersko-Bádensko). Od roku 1952 Bádensko-Württembersko.