Băile Herculane

Město a lázně v Rumunsku, v župě Caraș-Severin, v historické oblasti Banát, 168 m n. m., 3 787 obyvatel (1.12.2021). Česky Herkulovy lázně, německy Herkulesbad. Existence osady je doložena od roku 153 zachovaným římským nápisem. V období římské říše byly Herkulovy lázně (latinsky Ad aquas Herculi sacras) významným lázeňským místem. Po odchodu Římanů význam města upadl, ale léčivé prameny byly využívány nepřetržitě. Význam lázní upadl ve středověku a v době turecké vlády. Nově začal lázeňský provoz vzkvétat až s obsazením Banátu Rakouskem v roce 1718. Nové lázně vybudoval polní maršál Johann Andreas Graf von Hamilton v roce 1736. Část rekreačních zařízení patřila armádě. Lázeňské budovy byly postaveny ve stylu rakouského baroka. Vojenská hranice a tím i vojenská správa obce byla zrušena v roce 1873. V roce 1847 se stala novou dominantou Herkulova socha, navržená vídeňskými sochaři Romalmeyerem a Glantzem. V 18. a 19. století město navštívilo několik rakousko-uherských panovníků, včetně Františka I., Josefa II. a Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Rakouské (císařovny Sisi). Jakob Pazeller složil v roce 1903 valčík Souvenir de Herkulesbad. Po první světové válce se Herkulovy lázně na základě Trianonské smlouvy staly součástí Rumunska. Lázeňská zařízení se dále rozšiřovala. V roce 1922 byl otevřen Muzeul Nicolae Cena, pojmenovaný po generálovi a místním historikovi Nikolausovi Cenovi. Ten obci odkázal své sbírky, zejména nálezy z římské pevnosti „Ad Mediam“. Po druhé světové válce získala obec statut města.