bezšňůrový telefon
Přístroj sloužící pro rádiové napojení účastníka pevné telefonní sítě prostřednictvím individuální základnové stanice připojené k účastnické zásuvce pevné telefonní sítě v bytě či na pracovišti.
Současný typický bezšňůrový telefon je koncové zařízení – telefonní přístroj s mobilní částí umožňující účastníkovi volný pohyb v určitém prostoru. Charakteristickou vlastností bezšňůrových systémů je záměrně nízký vysílací výkon na obou stranách spoje a tím omezený dosah.
Vytvořeno:
22. 12. 2000
Aktualizováno:
30. 1. 2001
Autor: HH
Odkazující hesla: analogové bezšňůrové telefony.