biskupské války

Konflikt mezi anglickým panovníkem Karlem I. Stuartem a arcibiskupem Williamem Laudem na jedné a skotskými předáky na druhé straně (1639–1640). Karel I. se pod Laudovým vlivem snažil vnutit principy anglikánské církve Skotům, kteří odmítali církevní hierarchii („biskupskou církev“) a preferovali vnitřní správu církve svobodně zvolenými staršími – presbytery. Tlak vyvrcholil konfliktem. Zpočátku nešlo o skutečnou válku, síly obou stran se setkaly u Berwicku, kde jejich představitelé 18.6.1639 uzavřeli mírovou dohodu. Karel I. poté souhlasil se svoláním skotského parlamentu. Obě strany se dohodly na rozpuštění armád, Skotové to však nedodrželi. Panovník krátce nato svolal tzv. Krátký parlament, o němž doufal, že mu schválí získání peněz na válku se Skoty. To se nestalo a parlament byl po třech týdnech rozpuštěn. Když skotské jednotky 20.8.1640 vpadly do Anglie, král neměl prostředky na boj a musel se Skoty uzavřít potupnou smlouvu v Riponu. Brzo poté byl nucen znovu svolat parlament (tzv. Dlouhý parlament), s nímž se dostal do konfliktu, který vyvrcholil občanskou válkou.