bitva u Wagramu

Francouzsko-rakouská bitva za napoleonských válek (1809). Po porážce v bitvě u Aspern se Napoleon připravoval na rozhodující bitvu a koncentroval své síly na pravém břehu Dunaje. Společně s italskými oddíly měla jeho armáda cca 150000 mužů. V noci 5.7.1809 překročili Francouzi řeku a zaútočili na rakouské uskupení vedené arcivévodou Karlem o síle 135000 vojáků. Napoleon chtěl bitvu rozhodnout ještě před možným příchodem nepřátelských posil z Itálie vedených arcivévodou Janem a večer se neúspěšně pokusil prolomit střed rakouské sestavy útokem Oudinotova sboru. Nevydařil se ani druhý noční francouzsko-saský útok. Druhý den ráno přešli Rakušané na celém bojišti do protiútoku, způsobili těžké ztráty Massénově sboru a hrozilo, že Francouze obklíčí. Obrat přivodil příchod bavorské Wredeho divize a Davoutův protiútok na levém křídle. Odpoledne téhož dne vydal Karel rozkaz k ústupu, Rakušané ztratili cca 40000 mužů, Francouzi asi 30000. Vysoké ztráty byly způsobeny dosud nejmasivnějším nasazením děl na obou stranách (Francouzi jich měli 488, Rakušané 446). Porážka donutila Rakušany uzavřít příměří ve Znojmě.