Břetislav Pojar

*7.10.1923 (Sušice, Československo) – †12.10.2012 (Praha, Česká republika), český animátor a režisér animovaných filmů. Již od raného mládí tíhnul k filmu a k výtvarnému umění. Po maturitě na gymnáziu v Písku nastoupil v roce 1942 do pražského Ateliéru filmových triků (AFIT) a později do studia kresleného filmu Pragfilmu, kde pracoval jako fázař. Po osvobození studoval krátce malířství na AVU a architekturu na VŠA, ale nakonec dal přednost animovanému filmu. Od roku 1945 začal uplatňovat své dosavadní zkušenosti v nově založeném a později proslaveném studiu Bratři v triku, kde se uplatnil jako animátor kreslených filmů Jiřího Trnky (Zasadil dědek řepu, Zvířátka a Petrovští, Dárek, Pérák a SS), stal se jeho nejbližším spolupracovníkem a spolu s ním přešel do Loutkového filmu, kde v období let 1946-1956 dosáhl vysoké úrovně animátorského umění v loutkových filmech (Špalíček, Císařův slavík, Árie prérie, Čertův mlýn, Bajaja, Staré pověsti české, Osudy dobrého vojáka Švejka a Sen noci svatojanské). V roce 1951 debutoval jako režisér pohádkou Perníková chaloupka a svým druhým snímkem, moralitou O skleničku víc (1954) již vzbudil mezinárodní pozornost. Po zdařilém pokusu v hraném filmu (Dobrodružství na Zlaté zátoce) se již systematicky věnoval režii animovaného filmu. Významná byla jeho spolupráce s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem, z níž se zrodila populární série krátkých poloplastických grotesek se dvěma vypečenými medvídky, započatá v roce 1965 snímkem Potkali se u Kolína, která uchvátila bohatou imaginací, smyslem pro vizuální gag a vtipným doprovodným textem v podání Rudolfa Deyla ml. a později Františka Filipovského. Spolu se Štěpánkem připravil i večerníčkový seriál Dášeňka, čili život štěněte (1977-1979) a z jejich nedokončené adaptace Trnkovy knížky Zahrada vzniklo pět krátkometrážních snímků (Milovník zvířat, O té velké mlze, Jak ulovit tygra, Velryba – Abyrlev, O myších ve staniolu). Od roku 1967 až do pozdního věku spolupracoval s kanadskou společností National Film Board (Státní filmová rada), točil zakázkové filmy pro OSN, řada jeho snímků vznikla v koprodukci s partnery v Itálii, Indii a Japonsku. Mj. se podílel animovanými sekvencemi na slavném snímku Jeana-Jacquese Annauda Medvědi (1988). Břetislav Pojar za více než padesát let samostatné tvorby obsáhl rozmanité látky, žánry i výtvarné rukopisy, v nichž uplatnil animační mistrovství, poetické vidění a umění působivé zkratky. Svým dílem se zařadil mezi přední světové tvůrce animovaného filmu, jeho snímky se staly zlatým pokladem české kinematografie a mnohokrát ji reprezentovaly na mezinárodních festivalech, kde získaly obrovské množství cen (prestižní ocenění získal v Cannes, v Benátkách, v Locarnu, v Annecy, v Oberhausenu aj.). Často zasedal v mezinárodních festivalových porotách. Věnoval se též pedagogické činnosti – v letech 1989-1991 vedl nově zřízenou katedru animované tvorby na FAMU, kde od roku 1990 přednášel jako profesor. Za celoživotní zásluhy a přínos českému i světovému filmu byl oceněn na MFF ve Zlíně (2003) a v Karlových Varech (2007), státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy II. stupně (2008) a Cenou za přínos v oblasti kinematografie a audiovize (2010). V roce 1995 natočil režisér Matej Mináč jeho portrét pro televizní cyklus GENUS. Vybraná filmografie (režie a scénář nebo podíl na něm, není-li uvedeno jinak): krátké animované filmy: lidová pohádka Perníková chaloupka (1951, + námět), protialkoholická moralita O skleničku víc (1954; mj. Velká cena v kategorii loutkových filmů na MFF v Cannes 1954), fantastická hříčka Spejbl na stopě (1955, + spol. na animaci), poetická estráda oživlých hraček Paraplíčko (1957; mj. I. cena v soutěži dětských filmů na MFF v Locarnu 1958), protiválečná groteska Bombomanie (1959, + spol. na námětu; ocenění na festivalech v Oberhausenu, v Bergamu a ve Vancouveru), satira na pomíjivost módních výstřelků v umění Sláva (1959, + námět), alegorie o převaze umění nad hrubou silou Lev a písnička (1959, + námět a spol. na animaci; Grand Prix na festivalu animovaného filmu v Annecy 1960), ironicky laděný fejeton Jak zařídit byt? (1960, + námět), příběh o odstrčeném dřevěném vláčku Půlnoční příhoda (1960, + spol. na animaci), tři epizody o neposedných koťatech Kočičí slovo (1960), Malování pro kočku (1960) a Kočičí škola (1961; Lev sv. Marka na MF filmů pro děti a mládež v Benátkách), satira Biliár (1961, + spol. na námětu), satirický portrét samolibého řečníka Úvodní slovo pronese (1962, + spol. na námětu; různá ocenění na festivalech v Bergamu, v Karlových Varech, v Oberhusenu a v Melbourne), satira na povrchní lásky záletných dívek Romance (1962, + námět a výtvarník), moralita o posedlosti lidí po autech a chatách Ideál (1963, + námět a výtvarník), populární série o rozpustilých medvídcích Potkali se u Kolína (1965), Jak jeli k vodě (1965), Jak jedli vtipnou kaši (1966), Držte si klobouky (1966; mj. Zvláštní cena poroty na MFF v Teheránu 1967), K princeznám se nečuchá (1966; Trilobit za rok 1966) a Jak šli spát (1967, u všech snímků spol. na scénáři a režii), příběh šaška Fanfaron malý klaun (1968, + spol. na námětu; Zlatá plaketa na MFF v Teheránu 1969), přednáška psychologa o střetech představ se skutečností Ilusologie (1969, + námět, výtvarník, animace, komentář; Hlavní cena v kategorii animovaného filmu na Arsfilmu Kroměříž), zamyšlení nad vývojem člověka z pohledu žížaly Darwin Antidarwin aneb Co žížala netušila (1969, + námět, animace), druhá část medvídkovské série Co to bouchlo? (1970; Zvláštní uznání na MFF v Gijónu 1971), Psí kusy (1971; Hlavní cena v kategorii animovaného filmu na Arsfilmu Kroměříž), O pardálu, který voněl (1971), A neříkej mi Vašíku (1972) a Nazdar kedlubny (1973), metaforické znázornění koloběhu válečných konfliktů Balablok (1972; + animace; Zlatá palma v kategorii animovaného filmu na MFF v Cannes 1973), adaptace pohádky K. J. Erbena Jabloňová panna (1973; mj. Hlavní cena na festivalu pohádkových filmů v Odense 1979), cyklus pěti epizod o příhodách čtyř kluků, inspirovaný Trnkovou knížkou Zahrada, Milovník zvířat (1974; hlavní cena Stříbrný tolar na Arsfilmu Kroměříž), O té velké mlze (1975), Jak ulovit tygra (1976), O myších ve staniolu (1977) a Velryba Abyrlev (1977), vtipné varování před nebezpečím horečného zbrojení Bum (1979, + námět a výtvarník; mj. Zlatá palma v kategorii animovaného filmu na MFF v Cannes), přehled vztahů mezi člověkem a psem od pravěku po současnost Proč má člověk psa? (1979, + výtvarník), filozofická bajka o člověku a moci „E" (1981; + námět, spol. výtvarník), kritický pohled na důsledky horečného zbrojení Kdyby… (1981, + námět a výtvarník), epizody Kouzelné rohačky (1982; + výtvarník) a O hodné koloběžce (1982; + výtvarník) z televizního cyklu Pohádky pro benjamínky silničního provozu, romantický příběh mladíka, jehož v dočasné slepotě provází v představách laskavá dívka, Romance z temnot (1986, námět, scénář, spol. na režii, výtvarník), humoreska o vývoji dopravních prostředků Od kroku k pokroku (1987, spol. na námětu, scénáři a režii), příběh chlapce, který propadne drogám, Narkoblues (1997; scénář, spol. na režii), příběh městského chlapce, objevujícího v horách u samotářského malíře kouzlo přírody, Hiroshi (2005), epizoda Paleček z pásma podle pohádek Jana Wericha Fimfárum 2 (2006), epizoda O princezně, která se nesmála z pásma Autopohádky (2001) – celovečerní filmy: dětský snímek podle povídky Vladimíra Pazourka Dobrodružství na Zlaté zátoce (1955; Velká cena filmu pro děti na MFF v Montevideu 1956), dobrodružný přírodopisný film Medvědi (1988, animované sekvence), kombinovaná (hraná a animovaná) moderní pohádka o přátelství chlapce na prahu dospívání a tajemné víly Motýlí čas (1990, + výtvarník).