černá skříňka

Letectví, letový zapisovač – flight recorder,  odolné zařízení v nejbezpečnější části trupu zejména velkých dopravních letadel, zapisující letové údaje (FDR – Flight Data Recorder) a komunikaci pilotů (CVR – Cockpit Voice Recorder). Pokud je po havárii nalezeno, využije se při vyšetřování havárie k zjištění, co předcházelo havárii. Má předepsanou vodotěsnost, odolnost ohni (1 000 °C) a odolnost přetížení (3 400 G). Moderní typy mají dvojitý nekorodující plášť z nerezové oceli nebo titania s vnitřní tepelnou izolací a mají elektronický maják, funkční nejméně 90 dní, pro snadnější nalezení v moři. První prototypy vyvinul australský vědec David Warren v roce 1954 (zápisník letových údajů) a v roce 1958 (kombinovaný zápisník letových údajů a komunikace v kokpitu). Černé skříňky se začaly používat ve Velké Británii a později v USA na přelomu 50. a 60. let. Staly se povinnou výbavou všech velkých civilních dopravních letadel. Starší typy černých skříněk využívaly metod záznamu na magneticku pásku, pak na pevné disky, časem ukládání do nepohyblivých paměťových modulů. Existují projekty náhrady černé skříňky v letounech datovým přenosem v reálném čase přes satelitní spojení s ukládáním dat na bezpečném místě.