druhá balkánská válka

Ozbrojený konflikt mezi Bulharskem a ostatními balkánskými státy (1913). Koalice Srbska, Řecka, Bulharska a Černé Hory sice v první balkánské válce porazila Turecko a získala řadu území, postupně však narůstaly spory mezi Srbskem a Řeckem na jedné a Bulharskem na druhé straně (týkaly se především Makedonie). V červnu 1913 Srbsko a Řecko uzavřely tajnou smlouvu namířenou proti Bulharsku. 29.6. vydal bulharský car Ferdinand rozkaz k útoku na srbsko-řecké pozice v Makedonii. Bulhaři doufali, že jejich příchod zde vyvolá povstání, které jim umožní získat celou Makedonii. To se nestalo a proti Bulharsku se rychle vytvořila nová koalice – Srbsko, Černá Hora, Řecko, Rumunsko a Turecko. Bulharská armáda zpočátku dosáhla vítězství nad Srby u Udova a nad Řeky u Gevgelije, následné protiofenzívě spojenců ale nedokázala zabránit. 29.7. Bulharsko kapitulovalo a 10.8. byla podepsána mírová smlouva v Bukurešti. Na jejím základě Bulhaři přišli nejen o zisky z první balkánské války (bulharská část Makedonie připadla Řecku a Srbsku), ale i o část svého původního území (Dobrudžu – ve prospěch Rumunska). Porážka Bulharska způsobila, že se tento stát začal stále více orientovat na mocnosti Trojspolku (podobně jako Turecko), na jejichž straně posléze vstoupil do první světové války. Rumunsko se naopak přichýlilo k Dohodě.