druhá búrská válka

Ozbrojený konflikt mezi Velkou Británií a jihoafrickými búrskými republikami (1899–1902). Po první búrské válce byla roku 1887 v horách na búrském území objevena naleziště zlata, což vedlo k přílivu zlatokopů z Británie. Búrská vláda jim odmítala udělit občanství a občanská práva, na což Británie reagovala posilováním vojenských posádek v jižní Africe. Napětí postupně rostlo, boje zahájili Búrové poté, co Británie odmítla odsunout své jednotky umístěné v blízkosti búrských hranic. V první fázi války Britové utrpěli několik porážek (u Ladysmithu, Kimberley a Mafekingu), situaci na frontě změnil až příchod posil pod vedením lorda Kitchenera. Búrové se poté během roku 1900 uchýlili k partyzánské válce, Kitchener v boji proti nim začal používat taktiku spálené země a systematicky ničil jejich farmy. Poprvé v dějinách byly zřízeny koncentrační tábory, do kterých byla internována většina búrských civilistů (za tyto postupy byl Kitchener později kritizován). V květnu 1902 Búrové kapitulovali, 31.5. pak byla uzavřena mírová smlouva v Vereenigingu. Búrské republiky na jejím základě zanikly a byly začleněny do britské koloniální říše. Tento fakt byl kompenzován slibem samosprávy, který byl částečně splněn roku 1910 vytvořením dominia nazvaného Jihoafrická unie.