Emanuel Rádl

*21.12.1873 (Pyšely) – †12.5.1942 (Praha), český filozof a biolog. Vystudoval biologii. Během první světové války konvertoval k protestantismu. V roce 1922 byl delegován na světový kongres studentských křesťanských sdružení, který se uskutečnil v Pekingu. Při té příležitosti vykonal cestu kolem světa a studoval východní náboženství. Spolu s protestantským teologem J. L. Hromádkou začal v roce 1927 vydávat časopis Křesťanská revue. Předsedal VIII. mezinárodnímu filozofickému kongresu, který se v roce 1934 konal v Praze. Kromě dalších aktivit byl ještě předsedou Jednoty filosofické a redaktorem České mysli. Aktivně se účastnil kulturního i politického života. Emanuel Rádl vycházel především z vitalismu H. Driesche a filozofie T. G. Masaryka, později i z platonismu. Ústředním tématem jeho myšlení je místo morálních zákonů v životě člověka. Ač vzděláním biolog, odmítal chápat lidskou bytost jako cosi fyzikálně či biologicky určeného. Člověk je podle něj mravně odpovědnou bytostí. Ale nejen to. Vůbec celá příroda je podle něj prodchnuta teleologickou orientací na mimosvětské morální hodnoty. Tyto morální hodnoty ovšem samy o sobě nezaručují mravný život – je nutné svobodně se k těmto hodnotám přiznat a aktivně se přičinit o jejich praktické naplnění. Filozofie je podle Rádla především láskou k pravdě a úkolem filozofů je pomoci pravdě k vítězství (nejen pravdě, ale i civilizaci, pokroku, svobodě a humanitě). Z díla: Dějiny vývojových teorií, Úvahy vědecké a filosofické, Dějiny filosofie, Útěcha z filosofie.