filmová kamera

Opticko-mechanický přístroj zachycující na filmový pás pohyb postupným zaznamenáváním jeho jednotlivých fází (frekvencí 24 okének za sekundu). Kamera se skládá z části optické, zachycující prostřednictvím vyměnitelných objektivů obraz, a z části mechanické, zajištující pomocí drapáku posun filmového pásu a umožňující tak jeho expozici. Každá kamera má řadu pomocných zařízení, jako hledáčky, ukazatele otáček, počítač spotřeby materiálu atd. Filmové kamery se dělí zpravidla podle užívaného filmu na filmové kamery na úzký film (8; Super 8; 9,5 a 16 mm), normální film (35 mm) a široký film 65 mm (v bývalém SSSR 70 mm, USA 55 mm). Amatérské filmové kamery jsou jednodušší, na úzký film. Profesionální filmové kamery pracují s filmy šíře 16 mm a více. Dělí se dále na ateliérové, exteriérové, ruční (reportážní), trikové a speciální. Nejjednodušší je pohon ruční (klikou) nebo pérový. Profesionální kamery používají elektromotorů, často synchronizovaných s magnetofonem pro zvukový záznam.