holmesologie

Vážně se tvářící (pseudo)věda, zabývající se studiem života a díla slavné literární postavy detektiva Sherlocka Holmese. Termín zavedl významný český holmesolog Rudolf Čechura. K bádání se používá jako primární pramen tzv. Dílo neboli Kánon (původní soubor 60 próz o Sherlocku Holmesovi od sira Arthura Conana Doylea, tvořenou 4 novelami a 56 povídkami), tak i literatura sekundární (jízdní řády, soudobé noviny, kriminalistické příručky, včelařské příručky aj. odborná literatura a encyklopedie) a terciární (jiné holmesovské studie). Pastiše a různé holmesiády se však většinou odmítají. Základními premisami holmesologie jsou postuláty: 1. Sherlock Holmes a dr. John H. Watson skutečně žili (někteří holmesologové je pokládají za nesmrtelné, a tudíž stále žijící). 2. Kánon napsal, až na výjimky, sám dr. Watson. 3. Sir Arthur Conan Doyle byl pouhým literárním agentem dr. Watsona Za prvotní holmesologickou studii lze označit esej Ronalda R. Knoxe Studies in the Literature of Sherlock Holmes, přednesenou roku 1917 v Oxfordu (1928 vyšla tiskem v Essays in Satire). Její autor spolu s např. známou autorkou detektivek Dorothy L. Sayersovou patřil do skupiny holmesologů formující se ve 30. letech 20. století v Anglii. Holmesologií se zabývají různé holmesovské společnosti a jejich členové i někteří neorganizovaní badatelé. Takovýchto společností, různě aktivních, je po celém světě několik stovek, nejstaršími a nejznámějšími jsou The Baker Street Irregulars založená v New Yorku roku 1934 spisovatelem a novinářem Christopherem Morleyem. Britská A Sherlock Holmes Society of London byla sice založena až roku 1951, ale navazuje na činnost starší Sherlock Holmes Society, která za 2. světové války ukončila svoji činnost.