infekční hematopoetická nekróza

IHN – virové onemocnění ryb, které způsobuje rabdovirus, jehož zdrojem může být voda, krmení, výkaly, jikry, mlíčí a v neposlední řadě vironosiči. Virus se šíří přes žábry, případně trávicím traktem. Vnímavými druhy ryb kromě pstruha duhového jsou i další druhy rodu Oncorhynchus, losos atlantský, pstruh obecný, síhové, lipan a štika. Mezi faktory, které ovlivní vznik a vývoj nemoci, patří teplota okolo 10 °C, věk pět až dvanáct měsíců, přechod na granulované krmivo, málo kyslíku, organické znečištění a nešetrné zacházení. Původce postihuje hematopoetickou tkáň ledvin a způsobí její nekrózu. Mortalita bývá u této nemoci 80 až 100%. Z klinických příznaků lze pozorovat dušení, nekoordinované plavání, nechutenství. U ryb je patrná tmavá pigmentace, hemoragie viditelné v kůži, plynovém měchýři a ledvinách. Z dalších příznaků vyskytujících se u postižených ryb bývá častý exoftalmus, zvětšená dutina tělní, anémie ledvin a odumření krvetvorné tkáně. Terapie není v Evropě propracovaná, ale v Kanadě lze provádět vakcinaci ohrožených druhů ryb. Prevence nákazy spočívá zejména v zabránění kontaktu vnímavých obsádek s původcem. Mezi další preventivní opatření náleží dodržování technologických postupů, provádění dezinfekce objektů a zařízení, pravidelné sledování zdravotního stavu vnímavých ryb ve vodách zásobujících objekty pro chov lososovitých ryb a dezinfekce jiker jodovými preparáty především před jejich přemístěním. Avšak je nutno brát v úvahu, že u IHN je pravděpodobný i vetrikální přenos z dospělých ryb na potomstvo. Z tohoto důvodu se doporučuje odebírat jikry či ryby z farem prostých tohoto onemocnění. Dále lze odchovávat plůdek po vykulení jeden měsíc při teplotě nejméně 15 °C a teprve potom jej vysazovat do teploty okolo 10 °C. Aby mohl být chov považován za prostý IHN je třeba každoročně provést virologické vyšetření s negativním výsledkem v období od října do června. Během této doby je třeba provést dvě vyšetření s intervalem mezi nimi minimálně čtyři měsíce.