infekční hepatitida psů

HCC, Rubartova choroba, hepatitis contagiosa canis – onemocnění psovitých šelem, které vyvolává neobalený DNA virus CAV – 1 z čeledi Adenoviridae. Kočky jsou vůči této infekci nevnímavé. Přirozenými přenašeči nemoci jsou vnější parazité. Nepřímo se virus šíří prostřednictvím oděvů, chovatelských pomůcek a nádobami. Klinické příznaky, které se objevují po čtyř až sedmidenní inkubační době, lze pozorovat spíše u mladších věkových kategorií psů, nejčastěji ve stáří jednoho až dvou let. Nemoc může probíhat v mnoha variantách a závisí na množství protilátek, které si organismus proti viru vyprodukuje. Perakutní průběh je typický náhlým úhynem během několika hodin po nástupu klinických příznaků v důsledku poruch cirkulace, endotoxémie a diseminované intravaskulární koagulace (DIC). Při akutním průběhu se projevují příznaky postižení různých systémů. V první řadě je porušen systém trávící a dýchací, dále jsou postiženy závažně játra a cévy. Z příznaků doprovázející onemocnění převažuje zvracení, průjem, zvýšená teplota, zvětšení jater, bolestivost břišní dutiny, kašel a žluté zabarvení sliznic a kůže bez srsti (ikterus). Lehká forma se projevuje nechutenstvím, apatií, krátkodobou horečkou a postižením trávicího traktu, které nelze specifikovat. Z příznaků ukazující na poškození centrálního nervového sytému lze pozorovat dezorientaci, křeče až kóma. U psů bez dalších klinických příznaků může být jediným projevem onemocnění postižení očí, které se projevuje bolestivým sevřením víček (blefarospasmus), serózním výtokem a bolestivostí bulbu při doteku v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku. V důsledku ukládání protilátek dochází k zákalu rohovky a vzniká tzv. modré oko, které v devadesáti procentech spontánně odezní. Proti této nemoci se preventivně vakcinují štěňata od stáří devíti týdnů s minimálně jednou revakcinací za jeden až tři týdny. Díky tomuto preventivnímu opatření se onemocnění vyskytuje zřídka.