Itálie
Geografie / Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Kontinent: Evropa.
Rozloha: 301 323 km2.
Počet obyvatel: 58 968 tis. (odhad 2024).
Hustota zalidnění: 195,7 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1861).
Členství v některých mezinárodních organizacích: OSN, EU, NATO, G-7, OECD.
Správní členění: 20 regionů, 95 provincií.
Hlavní město: Roma 2661 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Milán 1311, Neapol 1054, Turín 929, Palermo 692, Genova 658.
Nejvyšší hora: Monte Bianco/Mt. Blanc 4807 m, činná sopka Etna 3323 m.
Významné řeky (jezera): Po 652 km, Adige 410 km; Lago di Garda 370 km2, L. Maggiore 212 km2.
Hlavní etnické skupiny: Italové 94%, Sardové 3%, Rétorománi 1,3%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3% (1991–1996).
Úřední jazyk: italština.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: římští katolíci 85%, bez vyznání l4%.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 italská lira (ITL) = 100 centesimů).
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzívní zemědělství, cestovní ruch.
HNP na 1 obyvatele: 19880 USD.
Území dnešní Itálie bylo osídleno už v době kamenné, později se zde prolínaly vlivy Etrusků, Řeků a Keltů. Ve 3. století př. n. l. zemi sjednotili Římané a vytvořili z ní základ velké říše sahající i do Asie a Afriky. Ve 4. století římský císař Konstantin přijal křesťanství, Řím se stal sídlem papeže. V 5. století nájezdy barbarů zničily Západořímskou říši, část Itálie poté získali Byzantinci. V 11. století zřídili na jihu země království Normané, na severu vznikly bohaté městské státy. Itálie zůstala až do 19. století roztříštěná na řadu samostatných území. Po vpádu Napoleona vzrostla naděje na sjednocení země, porážka Francouzů však znamenala ovládnutí Itálie rakouskými Habsburky a francouzskými Bourbony. Itálie byla sjednocena roku 1861 s francouzskou pomocí (pod vládou savojské dynastie), Benátsko a Řím byly připojeny o 10 let později. První světové války se Itálie zúčastnila na straně Dohody, po jejím skončení se k moci dostali fašisté v čele s Benitem Mussolinim. Za druhé světové války byla Itálie spojencem Německa, po vylodění Spojenců roku 1943 se přidala na jejich stranu. V roce 1946 byla monarchie nahrazena republikou. Po válce prošla země rychlým ekonomickým růstem, politická nestabilita však vedla k rychlému střídání vlád (u moci byly koalice v čele s křesťanskými demokraty). Itálie byla zakládajícím členem EHS i NATO.
Vytvořeno:
26. 5. 2000
Aktualizováno:
18. 9. 2024
Autor: mim
Odkazující hesla: Adiže, Adria, Albanské jezero, Alessandria, amienský mír, Ancona, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Anzio, Apeninský poloostrov, Apeniny, Apulie, Aquileia, Arezzo, Arno, Arturo Benedetti Michelangeli, Assisi, Aversa, barbarské říše, Bassano del Grappa, Beatrix Toskánská, Benito Mussolini, Bergamo, Brescia, Busto Arsizio, byzantské výtvarné umění, Calabria, Capua, Carlo Azeglio Ciampi, Carrara, Caspar Fraisinger, Catania, Cefalú, Chioggia, Cortenuova, Cremona, Crotone, Daniel Gran, Dinu Lipatti, Dolomity, Elba, Elea, Emilia-Romagna, Ente Nazionale Idrocarburi, Ercolano, Etna, etruský jazyk, Fátimovci, Ferrara, firma Alfred Pollak, firma Eduard Friedmann, Florencie, Foggia, Foligno, Francis Marion Crawford, franská říše, Friedrich Gauermann, Galie, Gela, Goricko, Gorizia, Grosseto, Imperia, intermedium, Iseo, Isernia, italská kinematografie, italské výtvarné umění, italsko-rakouská válka 1859, italsko-turecká válka, italský balet, Jan Fyt, Janov, Jindřich Chalupecký, Johann Nepomuk Ender, Josef Brunner, kalábr, Kampánie, komuna, Kottické Alpy, Krotón, La Spezia, ĽAquila, Lecce, Lecco, Leopold Bauer, Lepontské Alpy, Liguria, Ligurské Alpy, Ligurský Apenin, Lodi, Lombardie, Macerata, Marengo, Massa-Carrara, Messina, Mesta, Monferrato, Monte Cassino, Monte Viso, moskevská konference, Neapol, Nettuno, Nocera Inferiore, Novara, Ötztalské Alpy, Padova, Paříž, Pařížská mírová konference , Parma a Piacenza, Pavia, Perugia, Piacenza, Piemonte, Pieter Boel, Piombino, Pisa, pistácie, polenta, Pordenone, Prato, Puglia, Punta Marguareis, rakouské výtvarné umění, řecko-turecká válka 1919-22, Reggio nell'Emilia, Reno, Rho, Řím, Roma, románské výtvarné umění, Sabinské hory, Saluzzo, San Benedetto del Tronto, Sanremo, sesterské republiky, Siena, Slovinci, Sorrento, Spoleto, Stromboli, Syagriovo království, Taormina, Taranto, Taro, Tarvisio, Teramo, Terni, terorismus, terramary, Terst, Thurn-Taxisové, Tibera, Tina Blau, Tivoli, Toskánsko, Trebbia, Trento, Treviso, Turín, Udine, Umbria, Valle d'Aosta, Varese, Veneto, verduňská smlouva, Verona, Vicenza, vídeňský mír, Vigevano, Villafranca, Viterbo, vodoznak, Władysław Czartoryski, země.
