Ivan Martin Jirous

*23.9.1944 (Humpolec) – †10.11.2011 (Praha), zvaný Magor, český básník, výtvarný kritik a teoretik, publicista a historik umění, jeden z významných představitelů českého hudebního a uměleckého undergroundu. V letech 1963-1969 vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se stal uměleckým vedoucím skupiny The Plastic People of the Universe a teoretikem sdružení umělců Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Poprvé byl vězněn v letech 1973-1974. V roce 1975 napsal klíčový text o české nezávislé kultuře pod názvem Zpráva o třetím českém hudebním obrození. V letech 1976-1977 byl opět vězněn – tzv. proces s českým undergroundem měl bezprostřední vliv na vznik Charty 77, kterou ihned po návratu z vězení podepsal. Poté byl znovu uvězněn stejně jako v roce 1981, kdy se ocitl na tři a půl roku ve Valdicích. Znovu šel do vězení v roce 1988. Jeho básnické a teoretické dílo je soustředěno ve svazcích Magorova summa a Magorův zápisník, které v roce 1997 vydal Torst a které byly oceněny v anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihy roku. Získal cenu Toma Stopparda. Vybraná bibliografie: Magorovy labutí písně (1986), Magor dětem (1991), Magorův soumrak (1994), Magorova mystická růže (1997), Ochranný dohled (1997), Magorova summa (1998), Magorův zápisník (1999), Magorova vanitas (1999), Ubíječ labutí (2001), Popelnice života (výbor z básní 1975-2002) (2004), Rattus norvegicus (2004), Magorovy dopisy (2005).