Jiří Dědeček

*13.2.1953 (Karlovy Vary), český písničkář, básník, textař, překladatel a autor rozhlasových a televizních pořadů. V roce 1964 se jeho rodina přestěhovala do Prahy, kde Jiří Dědeček v letech 1971–1976 studoval obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1983 až 1988 studoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Veřejně poprvé vystoupil v rámci sdužení Šafrán v roce 1974 a v letech 1974–1985 tvořil autorskou i interpretační dvojici s Janem Burianem (pořady Já nechci lítat v raketě aneb Vesmírná tragédie, Rozčtvrcení osobnosti aneb Burian a „doktor“ Dědeček, Love story aneb Dvě místa pro invalidy, Show na heslo). V 70. letech byli členy neformálního sdružení Šafrán. Po roce 1985 účinkoval samostatně (pořady Dvacet deka duše (v celku), Sám sobě kolektivem). Dědeček je uznávaným překladatelem děl G. Brassense a J. Brela, je předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu a externím profesorem Literární akademie Josefa Škvoreckého. Angažuje se v ekologických aktivitách (je dlouholetým členem čestného předsednictva Dětí Země), a v parlamentních a senátních volbách 2006 kandidoval za Stranu zelených.

Vybraná diskografie: Ozvěny malých scén (1982), Zabili trafikantku (1990), Večírek rozpadlých dvojic (1990), Reprezentant lůzy (1992), Nebylo by špatné (1995), Kouzlo noční samoty (1996), písně G. Brassense Žalozpěv pro lehký holky (1998), Romance postmodení (2001), Kdyby smrtka měla mladý (2003), písně J. Brela Musíme vidět dál (2004), Řekněte to mýmu psovi (2006). Bibliografie: Texty (1983), Co se stalo v ZOO (1987), Měsíc nad sídlištěm (1987), Oběžník (1988), Klejme píseň dokola (1988), Znělky (1990), Defilé (1991), Reprezentant lůzy (1992), Projevy, stati a jiné kydy (1993), Tři hry (1993), Můj vůz (1999), Věci po mrtvých (2001), Šli červotoči do houslí (2001), Český jazyk pro 9. ročník (2001), Blues pro slušný lidi (2002), Veselé diktáty (2002), Uže tridcať let dělaju gadosti (2005), Uleželé želé (2005), Bát se a krást (2005).