Jižní Súdán

Stát v Africe.
Rozloha: 644 329 km².
Počet obyvatel: 10 561 244 (odhad červen 2020).
Hustota zalidnění: 23,16 obyvatel/km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (9.7.2011).
Správní členění: 32 členských států.
Hlavní město: Džuba 403 000 obyvatel (2020).
Jiná města (počet obyvatel, odhad 2014): Yei 260 720, Wau 232 910, Malakal 147 450.
Nejvyšší hora: Kinyeti 3 187 m.
Významné řeky: Sobat 730 km, Bahr el-Ghazal 240 km.
Hlavní etnické skupiny: Dinkové 35.8%, Nuerové 15.6%, Shilluk (Chollo), Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi, Baka, Fertit (odhad 2011).
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,7% (odhad 2020).
Úřední jazyk: angličtina, k tomu asi 60 místních jazyků.
Gramotnost: 27% (40% mužů, 16% žen ).
Náboženství: křesťané 60,5% (39,7% katolíci, 20,7% protestanti), tradiční místní náboženství 32,9%, muslimové 6,2%, ostatní 0,4%.
Měna: 1 jihosúdánská libra (SSP) = 100 piastrů.
Hospodářství: málo rozvinuté zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 1 420 USD.

Po vyhlášení nezávislosti Súdánu v roce 1956 díky nevyzrálosti politické reprezentace a nejistým spojenectvím, osobním zájmům a příslušnostem k různým náboženským frakcím se podařil v roce 1958 vojenský puč a vládu převzal generál Ibrahím Abbúd. Ten byl svržen v roce 1964 při dalším převratu a byla nastolena demokratická vláda. Další puč v roce 1969 dovedl k moci diktátora Džafara Muhammada an-Numairího. V roce 1983 boje propukly znovu, po převratu v roce 1985 byl nastolen krátce demokratický režim, převrat v roce 1989 dovedl k moci militantní islamisty a vlády se ujal Umar al-Bašír. Ten byl svržen v dubnu 2019 armádou. Už od roku 1955 probíhal v jižní oblasti Súdánu odboj proti vládě na severu, která nedodržela slib samostatnosti a federativního uspořádání. To vedlo nakonec k vypuknutí občanské války mezi Araby ze severu a černošskými kmeny z jihu, která skončila roku 1972 poskytnutím omezené autonomie jižním oblastem. K rozporům mezi severem a jihem přispělo i objevení zásob ropy v jižní části státu koncem 70. let. Následně byla zrušena autonomie jihu, namísto angličtiny znovuzavedena arabština a velení nad jihosúdánskou armádou převedeno na ústřední vládu na severu. Tato opatření vyvolala další novou občanskou válku, ve které se významně účastnila Súdánská lidověosvobozenecká armáda pod velením plukovníka Johna Garanga. Z důvodu nejednotnosti postupu různých jihosúdánských skupin a vzájemného soupeření se konflikt táhnul až do přelomu tisíciletí. Dohody bylo dosaženo v roce 2005 a občanská válka, která znamenala přes 2 miliony obětí a 4–5,5 milionu uprchlíků, oficiálně skončila. Byla přijata nová ústava Súdánu, zohledňující autonomní statut Jižního Súdánu. Současně mělo šest let po přijetí mírové smlouvy proběhnout referendum o nezávislosti. Tu v roce 2011 v referndu podpořilo 98% voličů. Dne 9.7.2011 byla vyhlášena republika Jižní Súdán.