John Ruskin

[Raskin], *8.2.1818 – †20.1.1900, anglický estetik, kritik umění a filozof, profesor dějin umění na univerzitě v Oxfordu. Jeho idealistické názory ovlivnil T.Carlyle. Viděl v postupující industrializaci nebezpečí pro život soudobého člověka. Z pozic konzervativního romantismu kritizoval parazitismus společnosti a úpadek mravů. Ruskinův ideál je patriarchální řemeslná výroba, o jejíž restauraci usiloval (svými názory ovlivnil vznik hnutí Arts and Crafts – Umění a řemesla). Jako stoupenec prerafaelitů (Prae-Raphaelitism – Prerafaelismus) bojoval Ruskin též proti ztuhlosti akademické výuky. Viděl v umění hlavní prostředek morálního, estetického a politického působení na člověka. Za hybnou sílu umění pokládal instinkt jako nevědomý pud k tvorbě. U umělce vidí touhu pozorovat a splynout s předmětem pozorování. Smyslové vjemy jsou však zvláštní disciplínou přeměny v jakési duchovní vjemy, ve stálé emocionální úvahy. Umělcova obrazotvornost (jež je prý projevem božího ducha) umožňuje vidět podstatné a zachytit je ve formě obrazů. Ruskinova estetika je tak zvláštní směsí romantismu a racionalismu (například důraz na funkční uspořádání v architektuře), nábáboženských i pozitivních postřehů a zjištění. Hlavní díla: Sezam a lilie, Výklady o umění, Modern Painters (Moderní malíři), Lectures on Architecture and Painting (Přednášky o architektuře a malířství).