junkeři

[Němčina], původní označení mladých šlechticů v Německu. Od poloviny 19. století užíváno pro velkostatkáře zvláště z oblastí Pruska (východně od Labe) a Meklenburska. Junkeři byli nositeli reakčního prušáctví. Politické a ekonomické pozice si vybudovali v 19. století využitím kombinace kapitalistického způsobu podnikání v zemědělství s feudálními polonevolnickými poměry (pruská cesta vývoje kapitalismu). Jejich pozice nebyly omezeny ani revolucí v letech 1848–49, která neuskutečnila demokratickou pozemkovou reformu. Přes některé rozporné třídní zájmy došlo postupně k utvoření svazku junkerů s buřzoazií, který poznamenal zvláště charakter junkersko-buržoazního německého imperialismu. Politicky zastoupeni vedle Konzervativní strany také Svazem zemědělců (Bund der Landwirte, od roku 1921 Reichslandbund). Zastávali přední místa ve vládě, správě a zvláště v armádě císařského Německa i výmarské republiky, stali se jádrem pravicové reakce.