kappelské války

Dva konflikty mezi Curychem a katolickými švýcarskými kantony. Byly důsledkem náboženského rozštěpení země na konci 20. let 16. století. První kappelskou válku zahájil 8.6.1529 Curych vyhlášením války katolickým kantonům. Než byly zahájeny boje, byl spor 26.6. urovnán uzavřením tzv. kappelského zemského míru. Příčiny konfliktu však nebyly odstraněny, což vedlo roku 1531 k vypuknutí druhé války. Vojska pěti katolických kantonů vpadla 9.10. na území Curychu a střetla se s nepřítelem 11.10. u kláštera v Kappelu am Albis. Bitvu rozhodl překvapivý útok vojáků z kantonu Uri, curyští ztratili přes 500 vojáků, 26 členů městské rady a 25 duchovních včetně Ulricha Zwingliho. Tento neúspěch a porážka v další bitvě u Gubelu 24.10. přinutily protestanty uzavřít s katolickými kantony v listopadu 1531 mír v Deinikonu. Obě strany si zde vzájemně zaručily svobodné vyznávání víry, v nábožensky smíšených oblastech měly o víře rozhodovat jednotlivé obce. Katolíci mohli svou víru vyznávat i v místech, kde byli v menšině, protestanté tuto záruku nezískali. Curyšští se tak de facto museli zříci záměru prosadit svoji víru v celé zemi, byl zastaven postup reformace na smíšených územích. Smlouva z Deinikonu platila do roku 1712 a fungovala jako jeden z hlavních švýcarských zákonů.