Karl Ludwig Bühler

[Bíler], *27.5.1879 – †24.10.1963, rakouský psycholog profesor univerzity ve Vídni (kde též založil Psychologický ústav); od roku 1938 po anšlusu Rakouska v USA. Žák O. Külpeho, v prvém období své činnosti stoupenec würzburské školy, dával z psychologických metod přednost introspekci a experimentu. Zabýval se výzkumem myšlení a řeči, vnímání a výrazu, dětskou a vývojovou psychologii. V psychice rozlišoval tři hlavní struktury: instinkt výcvik a intelekt; za základní intelektuální akt pokládal zážitek náhlého pochopení („aha“). Ze strukturálních prvků myšlení (obrazy, intelektuální city a vlastní myšlenky) zdůrazňoval nenázorné obsahy jako hlavní předmět psychologie. Podal významné práce o řeci jako sdělovacím systému s výrazovou, znakovou a zobrazující funkcí. Východisko z krize psychologie spatřoval v syntéze subjektivně psychologických, objektivně psychologických a kulturně historických přístupů. Ovlivnil i vývoj moderní lingvistiky. Hlavní díla: Die Krise der Psychologie (Krize psychologie), Ausdruckstheorie (Teorie výrazu), Sprachtheorie (Teorie řeči).