optika, soustava, kterou se pozoruje obraz vytvořený objektivem
Optika
schopnost látek stáčet rovinu jimi procházejícího polarizovaného světla
odezva na optické záření závisí na směru jeho šíření a na polarizaci
součin indexu lomu a délky geometrické dráhy světla
charakteristika opticky propustných prostředí
slouží k sestavování různých optických soustav, k provádění optického měření
mikroskopie využívající k zobrazení objektu bílé či monochromatické světlo
řada rovnoběžných štěrbin, sloužících k interferenci a rozkladu světla
a) přímka spojující středy lámavých nebo odrazných ploch optické soustavy
soubor vhodně uspořádaných optických pomůcek
vzájemné zabrušování tvrdého skla a mnohem měkčího kovu
přechod elektronového systému na vyšší energetickou hladinu
Optical Characteristic Reading – optické snímání a rozpoznávání znaků
kmity atomů vícesložkových látek, spojené se vznikem dipólového momentu
konečná úprava optických prvků
