kladení vajec

Ovipozice – součást rozmnožovacího (reprodukčního) chování oviparních živočichů. U živočichů s vnějším oplozením, například u žab a ryb, dochází při kladení vajec zároveň k oplození. Samice většinou klade vajíčka kladélkem (ovipozitor) buď na povrch rostlin, nebo do jejich pletiv (u býložravých druhů), do tkání hostitele (cizopasníci) nebo do půdy, například saranče. Při nepravé živorodosti (ovoviviparii) jsou vajíčka zadržována až do vylíhnutí larev ve vejcovodu nebo děloze matky. V typické formě je kladení vajec vyvinuto jen u ptáků a plazů. Vejce vznikají ve vaječnících, jejichž činnost je závislá na periodicitě denního osvětlení, na teplotě okolí, na kvalitě potravy a dalších faktorech. Uvolnění vajíčka (ovulace) může nastat buď spontánně, například u slepice, nebo může být vyprovokováno pohledem na samce. Po ovulaci sestupuje vajíčko do vejcovodu. Vypuzení vajec z těla se uskutečňuje stahem vejcovodů vlivem oxytocinu z neurohypofýzy.