klatrát

[Latina], chemická sloučenina adičního charakteru, která se tvoří při krystalizaci některých látek (například močoviny) z roztoku, jestliže krystaly těchto látek ve své struktuře obsahují uzavřené dutiny vhodné velikostí. V dutinách se zachycují molekulová rozpouštědla, popřípadě plynu v něm rozpuštěného, a vytvářejí tak klatrát. Slouží k izolaci například alkanů (parafinů) s rovným řetězcem nebo esenciálních mastných kyselin, které tvoří klatrát s močovinou.