křížové výpravy

Náboženství / Vojenství

Kruciáty – vojenská tažení vyhlašovaná ve středověku katolickou církví jako svatý boj proti muslimům, pohanům nebo kacířům (například proti albigenským, husitům). Jejich účastníci (křižáci) nosili znamení kříže a požívali zvláštní ochrany církve. Katolická církev a mnozí panovníci a feudálové často zneužívali náboženské cítění k vyhlašování křížových výprav, v nichž převládly mocenské a kořistnické zájmy. Největší křížové výpravy směřovaly do Palestiny. Za první křížové výpravy (vyhlášena papežem roku 1095) dobyli francouzští a normanští rytíři Palestinu a založili tam čtyři feudální státy (království jeruzalémské, vévodství antiochejské, hrabství tripolské a edesské). Druhé křížové výpravy (jejím hlasatelem byl roku 1146 Bernard z Clairvaux) se účastnili francouzský král Ludvík VII., císař Konrád II. a český kníže Vladislav II. Třetí křížové výpravy (1189–1192) se účastnili francouzský král Filip II., anglický král Richard I. Lví srdce a císař Fridrich I. Barbarossa. Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla zneužita k rozbití byzantské říše (vzniklo latinské císařství, království soluňské a další státy). Jiné křížové výpravy podporovaly reconquistu nebo expanzi římsko-německé říše v Pobaltí (zejména výpravy proti Prusům). V době křížových výprav byly založeny rytířské řády (nejvýznamnější johanité, templáři, řád německých rytířů a calatravský řád).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 4. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Benátská republika, Burgundsko, epirský despotát, erb, Istanbul, Jeruzalémské království, křižák, Kyperské království, Ludvík VII., nao, Pisa, řád německých rytířů, Raimund IV. ze Saint Gilles, Suger, Thibaudovci, Vézelay.