kůň Převalského

[Podle cestovatele Nikolaje Przewalského], kertag, Equus Przewalskii – kůň z čeledi koňovitých. Plemeno koně, považované původně za poslední původní divoké, podle výzkumů však dříve již pravděpodobně domestikované v době asi 3700–3100 př.n.l. v oblasti novověkého severního Kazachstánu kulturou Botai. Od domácího koně se liší počtem chromozómů (má jich 66, domácí 64). Má pískovou srst, krémově zbarvené břicho, černé nohy, které často zdobí zebrování, nápadný úhoří pruh, kratší černou stojatou hřívu, černý ohon z hrubších žíní, měří přibližně 132 cm v kohoutku, má dlouhou a těžkou hlavu s rovným až klabonosým profilem a vysoko posazené oči mandlového tvaru. Vyskytují se i hnědáci a plaváci. V divoké přírodě byl na přelomu 60. a 70. let 20. století téměř vyhuben a přežil jen díky péči zoologických zahrad. Pražská zoologická zahrada chová koně Převalského od roku 1921 a od roku 1959 vede pro celý svět plemennou knihu druhu. Od konce 80. let 20. století probíhají úspěšné snahy o reintrodukci do volné přírody ve vybranách oblastech Mongolska a Číny.