Kyrgyzstán

Stát v Asii.
Rozloha: 198500 km².
Počet obyvatel: 4 691 tis. (1998).
Hustota zalidněni: 24 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 6 provincií, 1 obvod hlavního města.
Hlavní město: Biškek 584 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Oš 238, Žalal-Abad 80, Tokmok 71, Prževal'sk 65.
Nejvyšší hora: Tomur/Zeniš č. 7439 m.
Významná řeka (jezero): Naryn 807 km; Isyk-Köl 6280 km².
Hlavní etnické skupiny: Kyrgyzové 52%, Rusové 21%, Uzbekové 13%, Ukrajinci, Němci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3% (1991–96).
Úřední jazyky: kyrgyzština, ruština.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: sunnitští muslimové, pravoslavní.
Měna: 1 som (KGS) = 100 tyiyn.
Hospodářství: méně rozvinuté zemědělství, průmysl.
HNP na 1 obyvatele: 550 USD.

Obyvatelstvo dnešního Kyrgyzstánu pochází ze střední Sibiře. Největšího rozkvětu dosáhl kyrgyzský stát po porážce chanátu Uyghur roku 840, kdy ovládl území kolem pohoří Ťan Šan. Ve 12. století se kyrgyzský vliv v důsledku rostoucího tlaku Mongolů zmenšil na okolí pohoří Altaj. Po zahájení mongolské expanze ve 13. století se Kyrgyzové posunuli směrem na jih, kde se dostali pod tureckou nadvládu. Ta trvala do roku 1685, kdy ji nahradil vliv Kalmyků. V 18. století se země stala součástí Kokandského chanátu, v 19. století byly její části postupně připojovány k Rusku. Po bolševické revoluci se Kyrgyzstán stal součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR, v roce 1924 Kara-kyrgyzskou autonomní oblastí. Roku 1926 byla vytvořena Kyrgyzská ASSR, v roce 1936 Kyrgyzská SSR v rámci SSSR. Roku 1991 byla vyhlášena nezávislost, země se stala zakládajícím členem SNS. Referendum v roce 1994 podpořilo radikální ekonomické reformy prezidenta Akajeva a prodloužilo jeho funkční období, roku 2005 byl kvůli autoritářským postupům sesazen tzv. tulipánovou revolucí.