maďarizace

Proces politického odnárodňování nemaďarských národností Maďary. Jeden z projevů národnostního a sociálního útlaku nemaďarských národností (Slováků, Rumunů, Ukrajinců, Srbů a dalších) v Uhrách, v době přechodu od feudalismu ke kapitalismu, v období přeměny mnohonárodnostního feudálního uherského státu na stát konstituční. Začala koncem 18.století. Zesílila zejména v období rozvoje kapitalismu, kdy se stala cílevědomým odnárodňováním nemaďarského obyvatelstva. Jejím hlavním nositelem a uskútečňovatelem byly vládnoucí statkáři, k nimž se postupně připojovaly různé složky maďarské inteligence. Maďarizace dosáhla vrcholu po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867. V této době byla maďarizace prosazována pomocí zákonodárství, státní moci, prostřednictvítn spolků a institucí na všech úsecích hospodářského, kulturního a politického života.