mayská kultura

Nejvyspělejší americká předkolumbovská kultura, rozšířená v Guatemale, Belize, části Hondurasu a na Yucatánu (Mexiko) asi od poloviny 1. tisíciletí př.n.l. do dobytí oblasti Španěly v 1. polovině 16. století. Za nejstarší doklady mayské kulturní tradice jsou považovány terakotové plastiky z konce 2. až začátku 1. tisíciletí př.n.l. S procesem rozpadu rodové společnosti a formování společnosti třídní (asi od poloviny 1. tisíciletí př.n.l.) se populace začínala soustřeďovat do center městského typu, která se stávala středisky administrativními, hospodářskými a kultovními. Vznikalo monumentální umění (architektura, plastiky, fresky), které bylo výrazně ovlivněno olméckou kulturou. Největší rozkvět mayské kultury nastal v tzv. klasickém období (asi 292 až asi 925), od 10. století (tzv. poklasické období) sílil vliv mexických kultur (Toltékové). Pro architekturu jsou typické stupňovité pyramidy se schodišti a chrámem na vrcholu, paláce šlechty a kněží a tzv. stadióny pro obřadní míčové hry. Stavebním materiálem byl kámen a směs hlíny, štěrku a vápna. Stavby jsou zdobené kamennými a štukovými reliéfy (geometrický ornament, masky božstev). Pozdní stavby na Yucatánu se odlišují častým použitím sloupů (stylizovaní hadi). Mimo architektonickou plastiku se dochovaly i početné volné skulptury a reliéfní stély zdobené plošně hieroglyfy. Předpokládané dřevěné plastiky se nedochovaly, doloženo je množství drobných (hlavně terakotových) plastik. Umělecká řemesla jsou zastoupena zlatnictvím, keramikou (rytá a polychromní), řezbami z jadeitu a kosti, je doložena výroba textilu a zpracování peří. Malířství reprezentuji fresky (bitevní a kultovní scény) a ilustrace v mayských kodexech. Pro mayské umění je charakteristická statičnost (poněkud uvolněná v pozdním poklasickém období) a konzervativnost, setrvávání u kanonizovaných forem projevu. Těžištěm je architektura a sochařství s vysokou abstrakcí a symboličností, chápanými jako reprodukce vlastností a funkcí (čelenky bojovníků). Základem kompozice je symetrie a rozčlenění zobrazovaného. Vysoké úrovně dosáhly některé vědy: astronomie (observatoře, kalendáře), matematika (dvacítková soustava, pojem nuly, poziční číslování). Jako jediní v Americe vytvořili Mayové skutečné písmo. Část mayské literaury se dochovala ze 16.–17. století (latinkou psané Popol Vuh, Letopisy Cakchiquelů, Knihy Chilama Balama), zachycuje hlavně historické a mytologické náměty.