Mexiko

Španělsky México, Ciudad de México, hlavní město Mexika ve federálním distriktu ve vnitrozemí, ve vysokohorské pánvi Valle de México. 2 240 m n. m., 1 499 km², 9,8 milionu obyvatel (1990), aglomerace 13,6 milionu obyvatel (1990). Politické, hospodářské, správní a kulturní středisko státu. Průmysl potravinářský, spotřební, textilní, kožedělný, papírenský, sklářský, chemický, elektrotechnický, strojírenský, dopravních prostředků, energetiky, elektroniky. Dopravní křižovatka (metro 68 km, 1980, železniční, silniční, mezinárodní letiště). Moderní výstavba. Muzea, knihovny, archívy, galerie, planetárium, dvě zoologické zahrady, botanická zahrada. Akademie věd. Devět univerzit (nejstarší založena roku 1551), technika (založena 1936) a jiné vysoké školy. Vědecké výzkumné ústavy. Dějiště XIX. letních olympijských her v roce 1968. Roku 1985 těžce postiženo zemětřesením. Město založeno Aztéky asi v letech 1321–1325 (Tenochtitlán) jako pevnost (kamenné pyramidy), používali kalendář, prováděli krvavé rituály. Na začátku 16. století jedno z největších měst světa (asi 400 000 obyvatel). V roce 1521 zničeno Španěly, na jeho místě založil roku 1535 H. Cortez město Mexiko jako administrativní středisko Nového Španělska. Od roku 1821 hlavní město nezávislého Mexika. V letech 1847–1848 okupováno vojsky USA, 1863–1866 francouzskými jednotkami (1864–1867 hlavní město mexického císařství). V letech 1914–1915 v držení partyzánských jednotek (Pancho Villa, E. Zapata). Od konce 30. let rychlý rozvoj, dnes nejlidnatější město světa. Památky: katedrála (1563–1667), Národní palác (vybudován v letech 1692–1699 na místě Montezumovy a Cortezovy rezidence), barokní a rokokové chrámy a paláce (Chapultepec, 1783–1785), z moderních staveb Olympijský stadión (1951–1953), Národní antropologické muzeum (1964).