mezopotámská architektura

Mezopotámská architektura využívala jako hlavní stavební materiál převážně cihly, a to ve formě sušené, pálené i glazované. Jako pojivo nebo izolační materiál byl často používán bitumen. Typické konstrukční prvky zahrnovaly členěné zdi, pilíře, oblouky a klenby, jak dokládají například stavby v Uru. Charakteristická byla uzavřená dispozice kolem centrálního nádvoří a umístění monumentálních staveb na terasách, jak bylo patrné v Eridu. Pravoúhlý půdorys byl běžný ve městech jako Uruk nebo Babylón. Monumentální stavby, včetně zikkuratů, plnily náboženské i symbolické funkce. Architektura v Mezopotámii představovala pokročilé využití prostoru i materiálů a výrazně ovlivnila vývoj stavebnictví v dalších civilizacích.