Michail Vasilevič Lomonosov

*19.11.1711 – †15.4.1765, ruský vědec a myslitel encyklopedické všestrannosti, spisovatel a básník. Pocházel z rolnické rodiny. Aby mohl studovat v Petrohradě a Moskvě, musel zatajit svůj původ. Studoval dále v Marburgu a Freiburgu. Od roku 1745 profesor chemie v Petrohradě. V roce 1755 byla z jeho iniciativy založena moskevská univerzita. Lomonosov rozvinul mnohostrannou vědeckou činnost ve fyzice, chemii, astronomii, mechanice, geologii, geografii, historii, jazykovědě a poetice. Je zakladatelem materialistické tradice v ruském filozofickém myšlení. Tíhl k mechanickému materialismu, jako osvícenec byl deista. V teorii poznání usiloval o syntézu principů empiricko-senzualistických a racionalistických. Své pojetí přírody nazýval korpuskulární filozofií. Vyslovil a dokázal zákon o zachování hmoty, kterou chápal jako hmotu složenou z korpuskulí a elementů. Ukázal, že teplo je pohybem částic hmoty. Je zakladatelem ruské fyziky a chemie. Je zakladatelem současného ruského literárního jazyka. Jako básník psal ódy, epigramy a tragédie. V názorech na společnost zastával osvícenská hlediska, věřil v pokrok na základě osvěty, zdokonalování mravů a vzestupu vzdělanosti. Vypracoval projekty hospodářského rozvoje Ruska a společensko-politických reforem země. Významně ovlivnil vývoj ruské i světové vědy a kultury.