moravský pakt

Zákonné utvrzení česko-německých vztahů na Moravě, známé též jako moravské vyrovnání (1905). Základem paktu se staly čtyři zákony, které se podařilo prosadit za vlády ministerského předsedy Koerbera 27.11.1905. Poprvé v dějinách Rakousko-Uherska zde bylo dosaženo územně vymezeného řešení vztahu národností. Podle nového zemského zřízení bylo do moravského zemského sněmu voleno 73 českých a 40 německých poslanců v oddělených českých a německých volebních obvodech. Ty byly vytvořeny podle klíče daného tzv. národním katastrem. Moravský pakt se v následujících letech stal vzorem pro podobná vyrovnání v Bukovině a Haliči, v Čechách takovéhoto řešení nikdy dosaženo nebylo.