myšlenková operace

Vnějškově nepozorovatelný mentální úkon, jehož cílem je takové zpracování vstupní (smyslově zprostředkované) informace, které umožní jedinci řešení problémové situace nebo chápání vztahů. Myšlenková operace probíhá na nevědomé úrovni. Člověk si uvědomuje pouze její výsledek avšak na základní rekonstrukce myšlenkových postupů na ni může usuzovat. Na rozdíl od ostatních nevědomých mechanismů psychiky je myšlenková operace řízena představou cíle jehož chce člověk dosáhnout. Klasifikace myšlenková operace vycházející z logiky rozlišuje analýzu, syntézu, srovnávání, rozlišování abstrakci a generalizaci. Za složitější (komplexnější) myšlenkovou operace se považuje třídění (kategorizace). Kvalita myšlenkové operace je dána úrovní a kvalitou intelektu v závislosti na zkušenosti subjektu. Zvláštní význam nabyla myšlenková operace v pojetí J. Piageta, podle něhož představuje základní dynamickou složku vývojově (ontogeneticky) utvářené inteligence a svou aktivizací odděluje nejen tzv. předoperační stadium vývoje (do 7 let) od operačního, ale i stadium utváření konkrétních operací (8–11 let) od stadia formálních operací charakterizujících logického myšlení dospělých.