národní písma

V širším významu způsoby trvalého zachycení mluvené řeči konvenční soustavou znakových symbolů, které byly zpravidla historicky, místně a etnicky odlišné (například mezopotámské klínové písmo, egyptské hieroglyfy, písmo krétské, římské, korejské, japonské, vietnamské, indická písma, hebrejské písmo). V užším slova smyslu v latinské paleografii ozn. lokálních zvláštností vývoje římské kurzívy v 5. – 8. století v západní Evropě (inzulámí, beneventsko-montecassinské, vizigbtské, merovejské písmo).