Nataša Tanská

*30.11.1929 (Praha, Československo) – †18.7.2014 (Praha, Česká republika), česká spisovatelka, dramaturgyně, dramatička, scenáristka a herečka. Její rodiče pocházeli z Ruska. Vyrůstala v kultivovaném prostředí, dětství prožila ve Zlíně. Zde si jí v roce 1940 všiml ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil ji režiséru Františku Čápovi, který hledal představitelku Barunky pro chystanou adaptaci Babičky. O rok později vytvořila další dětskou roli ve filmu Preludium. Ještě v době protektorátu rodina přesídlila do Trenčína, kde Nataša studovala gymnázium a věnovala se též hudbě a studiu jazyků (ruština, francouzština). Po osvobození se objevila ještě v několika filmech, ale v další herecké práci jí zabránila vážná choroba; naposledy se objevila před kamerou v roce 1952 ve snímku Mladá léta a k herectví se již nikdy nevrátila. Na VŠMU v Bratislavě vystudovala dramaturgii (1954) a tehdy se také poprvé provdala. Stala se redaktorkou časopisu Kulturný život a Kulturná tvorba, poté dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros. Od roku 1969 žila v Praze, kde působila v Českém rozhlase a věnovala se vlastní literární tvorbě (knižně debutovala prózami s mravním apelem Dvaja v tráve a More). Byla autorkou rozhlasových a divadelních her (např. Případ finského nože, Dnes před půlnocí) a jedenácti knih pro děti, psala fejetony a zabývala se i tvorbou koláží. S filmem spojila své jméno ještě dvakrát – v roce 1961 jako autorka námětu a scénáře slovenského filmu Vždy možno začať a v roce 1969, kdy spolupracovala s Dušanem Hanákem na jeho filmu 322. V letech 1990–1997 žila v Londýně, kde byl její druhý manžel Jan Válek českým konzulem. Filmografie (kompletní; herečka, není-li uvedeno jinak): adaptace knihy Boženy Němcové Babička (1940), komorní psychologické drama Preludium (1941), drama podle novely Marie Pujmanové Předtucha (1947), adaptace románu Karla Čapka Krakatit (1948), drama ze Slovenského národního povstání Bílá tma (1948), životopisný snímek o počátcích literárního snažení Aloise Jiráska Mladá léta (1952), psychologická sonda do života uměleckého dorostu Vždy možno začať (1961, námět a scénář).