Nikaragua

Rozloha: 131670 km² Počet obyvatel: 4763 tis. (1998) Hustota zalidnění: 36 obyv./km² Státní zřízení (rok vzniku): republika (1838) Správní členění: 15 departementů, 2 autonomní kraje Hlavní město: Managua 820 tis. obyvatel Jiná města (tis. obyvatel): León 124, Chinandega 84, Masaya 80 Nejvyšší hora: Mogotón 2107 m Významné řeky (jezera): Coco, San Juon; Lago de Nicaragua 8430 km², Lago de Managua 1234 km² Hlavní etnické skupiny: mestici 69%, kreolové 17%, černoši 9%, Indiáni 5% Průměrný přírůstek obyvatel: 2,9% (1991–96) Úřední jazyk: španělština Gramotnost: 66% Náboženství: římští katolíci 89%, protestanti Měna: 1 córdoba (NIO) = 100 centavů Hospodářství: zemědělství, lesnictví HNP na 1 obyvatele: 380 USD Pobřeží dnešní Nikaragui objevil roku 1502 Kryštof Kolumbus. Během 16. století území ovládli Španělé, kteří jej připojili ke generálnímu kapitanátu Guatemala. V roce 1821 byla vyhlášena nezávislost, zemi poté anektovalo Mexiko. Od roku 1823 byla Nikaragua součástí Spojených středoamerických provincií, v roce 1839 opět získala samostatnost. V období 1848–1860 část území okupovali Britové. Zemi vládli do roku 1893 konzervativci, poté se na dlouhou dobu zmítala ve vnitřních sporech, povstáních a občanských válkách. V letech 1936–1979 V Nikaragui diktátorsky vládl rodinný klan Somozů, po jeho svržení Sandinistická fronta. Socialistické postupy zhoršily vztahy země s USA, proti sandinovcům zahájila boj žoldnéřská armáda financovaná CIA. Roku 1990 byli sandinovci poraženi ve volbách, demokratizace přesto postupuje pomalu. V letech 1992–1994 došlo k ozbrojeným srážkám mezi levicí a pravicí. V současnosti stojí v čele státu prezident José Daniel Ortega Saavedra, který tuto funkci vykonával už v období 1984–1990 (po nedemokratickém zvolení).