*18.3.1844 – †21.6.1908, ruský skladatel, dirigent, hudební pedagog a teoretik. Narozen v Tichvině v novgorodské gubernii, původním povoláním námořník. Již během studia na námořní akademii v Petrohradě se seznámil s
M. A. Balakirevem, který se posléze stal jeho učitelem hudby. V hodnosti poručíka podnikl Rimskij-Korsakov v letech 1862–64 námořní plavbu kolem světa, která ho hluboce ovlivnila a během níž složil své první dílo,
symfonii Es-moll (později transponovanou do E moll). Jeho další skladatelské úspěchy ho podpořily v úmyslu zanechat námořnické kariéry a v roce 1871 přijal místo profesora pro kompozici a instrumentaci na konzervatoři v Sankt-Peterburgu. Stal se předním představitelem skupiny
Mocná hrstka a díky intenzivnímu teoretickému bádání se záhy vypracoval na nejvzdělanějšího umělce Ruska vůbec. Rimskij-Korsakov bývá označován jako novátor v harmonii, mistr instrumentace a zvukového koloritu či osobitý lyrik ovlivněný ruskou lidovou hudbou. Těžiště jeho tvorby spočívá v patnácti
operách, které vycházejí často z Puškinových a
Gogolových námětů, a je pro ně typický pohádkový motiv. Jsou to například
Pskovanka, Sněhurka, Sadko, Carská nevěsta, Pohádka o caru Saltánovi, Nesmrtelný Kaščej, Pověst o neviditelném městě Kitěži či
Zlatý kohoutek. Řada z nich vyvolávala nelibost vládních kruhů především pro svůj demokraticky orientovaný charakter. Rimskij-Korsakov dále skládal
symfonickou programní hudbu (tři symfonie,
Srbská fantazie, Španělské capriccio, suita
Šeherezáda). Rimskij-Korsakov mimoto dokončil značné množství děl jiných autorů, včetně
Borodinova Knížete Igora a
Musorgského Chovanštiny. Napsal též odbornou publikaci
Nauka o harmonii a autobiografii
Kronika mého hudebního života.
Vytvořeno:
2. 3. 2001
Aktualizováno:
11. 3. 2009
Autor: -KJ-
