norma spotřeby materiálu

Norma spotřeby materiálu, ukazatel vyjadřující v absolutní nebo relativní formě optimální spotřebu určitého druhu materiálu na jednoznačně vymezenou jednici výrobku a pro určité přesně vymezené technicko ekonomické podmínky. Norma spotřeby materiálu, jako součást normativní základny podniku, plní funkci plánovací, operativně řídící a kontrolně stimulativní. Norma spotřeby materiálu je vymezena zejména materiálem, jednicí výrobku (výkonu) a výrobními podmínkami. Podle předmětu normování se rozlišují normy spotřeby – základního materiálu, pomocného materiálu, paliv a energie, náhradních dílů ap. Podle způsobu se rozlišují normy spotřeby materiálu v absolutním vyjádření (spotřeba v technické jednotce na jednici), v obecném relativním vyjádření (normy výtěžnosti, účinnosti) a časovém relativním vyjádření (normy životnosti). Podle doby platnosti se člení na operativní (běžné) a plánové.