Panama

Rozloha: 77326 km² Počet obyvatel: 2767 tis. (1998) Hustota zalidnění: 36 obyv./km² Státní zřízení (rok vzniku): republika (1903) Správní členění: 9 provincií Hlavní město: Panamá 625 tis. obyvatel Jiná města (tis. obyv): Son Miguelito 270, Colón 138, David 100 Nejvyšší hora: Volcán Barú 3475 m (činný) Významná řeka (jezero): Tuira; Lago Gatún 430 km²; Panamský průplav 81,6 km dlouhý a 12,5–13,7 m hluboký Hlavní etnické skupiny: mestici 64%, černoši a mulati 14%, kreolové 10%, Indiáni 8%, Asiaté 4% Průměrný přírůstek obyr.: 1,8% (1991–1996) Úřední jazyk: španělština Gramotnost: 91% Náboženství: římští katolíci 80%, protestanti 10%, muslimové Měna: 1 balboa (PAB) = 100 centů Hospodářství: zemědělství, lesnictví, námořní doprava průplavem HNP na 1 obyvatele: 3080 USD Původní obyvatelstvo dnešní Panamy tvořily indiánské kmeny Kunů, Guaymíů a Čoků. Pro Evropu zemi objevili roku 1501 Španělé, brzy poté se Panama stala kolonií. V období 1524–1565 byla země součástí generálního kapitanátu Guatemala, poté postupně místokrálovství Peru a místokrálovství Nová Granada. V roce 1821 se Panama odtrhla od Španělska a připojila se k k federativní republice Velká Kolumbie Simóna Bolívara. Sílící separatistické tendence podporovaly USA, které chtěly od zkrachovalé francouzské společnosti získat práva na stavbu Panamského průplavu. Roku 1903 byla vyhlášena nezávislost, USA průplav do roku 1914 dokončily a poté jej měly v pronájmu. V roce 1969 byl v zemi nastolen levicový režim, roku 1979 byla podepsána smlouva o navrácení správy průplavu Panamě (právo kontrolovat plavbu a obranu území si USA ponechaly). Snaha země ovládnout zónu průplavu vedla během 20. století k několika intervencím USA, americká invaze z roku 1989 svrhla vládu generála Noriegy obchodující s drogami. V roce 2000 přešel průplav definitivně pod správu Panamy, která od té doby musí zachovávat neutralitu. V současnosti stojí v čele státu prezident Martín Torrijos Espino.