Paul Tillich

[Tyllich], *20.8.1886 – †22.10.1965, německo-americký protestantský teolog a idealistický filozof, představitel dialektioké teologie. Po 1. světové válce vystoupil spolu s K. Barthem, E. Brunnerem a dalšími jako jeden z hlavních kritiků protestantismu. Ve 20. letech vůdce nábožensko-sociálního hnutí v Německu (odrůda křesťanského socialismu). V letech 1928–1933 profesor univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, po roce 1933 odešel do USA, kde se sblížil s R. Niebuhrem a stal se profesorem na Harvardské univerzitě. Tillich se snažil sjednotit základní směry protestantismu a křesťanské teologie v jeden celek a vytvořit novou ekumenickou syntézu, vyzdvihl úkol vytvořit teologii kultury, jež by přinášela řešení problematiky dnešní společnosti jako celku. Kritizoval protestantismus za to, že ztratil mystické elementy katolicismu, že zaměnil symboly racionálními konstrukcemi, morálními zákony a subjektivními emocemi. Protestantismus by měl podle Tillicha přervat svazek s buržoazními ideály a praktikami. Na rozdíl od Bartha podtrhoval náboženský význam kultury a nutnost záchrany autonomní lidské aktivity. Velký důraz kladl na symbol jako „univerzální“ způsob korelace mezi bytím a existencí, zdůrazňoval jeho paradoxní charakter, který zároveň utvrzuje a popírá to, co vyjadřuje, zde se přibližuje C. G. Jungovi. Hlavní díla: Systematic thěologie (Systematická teologie), The courage to be (Odvaha být).