protektorát Čechy a Morava

Forma okupačního režimu v okleštěných (na základě mnichovské dohody) českých zemích, obsazených 15.3.1939 nacistickým vojskem a fakticky začleněných do rámce německého státu. Statut protektorátu byl vymezen Hitlerovým dekretem z 16.3.1939 vypracovaným bez jakékoli účasti z české strany a jednostranně českému národu oktrojovaným. Obsahově i formálně připomínal různá koloniální zřízení. Protektorát neměl žádné podstatné znaky státní existence a fiktivní byla i tzv. autonomie, kterou nacisté poskytli české kolaborantské vládě, jejiž pomoc nezbytně potřebovali k zvládnutí situace v zemi. Česká autonomní správa v čele s protektorátní vládou a státním prezidentem byla od začátku na všech stupních podřízena německé správě v čele s říšským protektorem. 1.10.1940 byla zrušena celní hranice mezi protektorátem a tzv. říšským územím a od roku 1942 násilně nasazovány kontingenty českých pracujících na práci v Německu. Protektorátní režim byl formou neomezené fašistické diktatury něm: imperialismu nad českým národem, jejímž konečným cílem bylo úplné vyhlazení českého národa a poněmčení českých zemí. České obyvatelstvo protektorátu, vystavené tvrdému národnímu, politickému a sociálnímu útlaku, projevovalo spontánní odpor proti nacistické okupaci a protektorátnímu režimu a postupně rozvinulo různé formy organizovaného aktivního odboje. Na projevy odporu odpovídali okupanti brutálními represáliemi – desetitisíce Čechů byly uvězněny, popraveny nebo umučeny v koncentračních táborech. Protektorát Čechy a Morava zanikl 5.5.1945.