prusko-francouzská válka

Válečný konflikt mezi vilémovským Pruskem a bonapartistickou Francii. Válce předcházel nesouhlas Francie s kandidaturou prince Leopolda (1835–1905) z rodu Hohenzollern-Sigmaringen na španělský trůn po sesazení Bourbonů. O. Bismarck kandidaturu odvolal, ale podařilo se mu tzv. emžskou depeší z 13.7.1870 vyprovokovat Napoleona III. k válce. Prusko v ní chtělo dovršit sjednocení Německa pod pruskou hegemonií a ovládnout francouzské pohraniční území. K Prusku se připojily jihoněmecké státy a podřídily se jeho vojenskému velení. Lépe zorganizovaná pruská armáda (šéf Velkého generálního štábu H. Moltke starší) převzala rychle iniciativu, překročila Vogézy, oblehla Štrasburk a 18. 8. obklíčila francouzskou armádu maršála Bazaina v Metách. 2. francouzská armáda maršála Mac Mahona (přítomen Napoleon III.) byla při pokusu o vyproštění Bazaina v boji s německou přesilou 1.9. u Sedanu poražena a donucena ke kapitulaci (Napoleon III. zajat). To vedlo k pádu císařství ve Francii (zářijová revoluce 1870). 15. 9. oblehli Prusové Paříž, 27.9. se vzdal Štrasburk a 27.10. kapitulovala Bazainova armáda v Metách. Francouzská vláda odmítla anexionistické požadavky Pruska a organizovala nové armády v zázemí. V listopadu 1870 – lednu 1871 však byla loirská armáda při pokusech o vyproštění Paříže poražena. 28.1.1871 podepsáno příměří a kapitulace pařížské armády. V lednu 1871 ve Versailles vyhlášeno německé císařství a Itálie zabrala církevní stát (chráněný francouzskou posádkou). V březnu 1871 bylo lidové povstáním zahájeno období vlády Pařížské komuny, která po tříměsíčním trvání podlehla vojenským akcím Thiersovy vlády, podporované pruským vojskem. 10.5.1871 uzavřen frankfurtský mír, kterým byla Francie přinucena vydat Německu Alsasko a část Lotrinska a zaplatit 5 miliard zlatých franků. Prusko-francouzská válka 1870–1871 vyvolala vlnu šovinismu ve Francii i v německých zemích (odraz i v Rakousko-Uhersku). Mír vedl k posílení německé buržoazie (Gründerjahre 1871–1873) a zároveň se spolupodílel na trvalém zostření mezinárodních vztahů v Evropě (snahy Francie o odvetu a Německa o „preventivní“ válku).