psychická vlastnost

Stránka lidské osobnosti, na niž lze usuzovat z osobitého, relativně stálého způsobu chování jedince. Typické seskupení (formace) blízkých (příbuzných) znaků v dynamické struktuře osobnosti, projevující se tendencí reagovat ve stejných situacích vždy analogickým (co nejvíce podobným, typickým) způsobem. Psychická vlastnost se nechápe jako statický rys, ale jako dynamický celek neustále se ovlivňujících (doplňujících, prolínajících) psychických obsahů a jejich rovin, modifikovaných do určité míry vnějšími vlivy (výchovou, učením) i vnitřními podmínkami organismu (aktuální psychický stav, nemoc).